Debaty Café Evropa

Radka Maxová, poslankyně Evropského parlamentu (ANO, Renew Europe), Irena Moozová, ředitelka pro rovné příležitosti a občanství EU, Generální ředitelství spravedlnost a spotřebitele (DG JUST), Evropská komise a Czeslaw Walek, předseda Prague Pride a šéf iniciativy Jsme fér, lidskoprávní aktivista diskutují na téma ochrany práv sexuálních menšin v Evropské unii. Moderátorem debaty je Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Obrazový záznam vysílání najdete pod tímto odkazem.

I když se většina Evropanů (76 %) v průzkumech vyslovuje pozitivně ve prospěch podpory rovnosti a práv LGBTI osob, v každodenním životě se příslušníci sexuálních menšin stále setkávají s diskriminací. S tou se setkávají v práci (a při jejím hledání), ve škole, v oblasti poskytování zdravotní péče, ale i v běžných situacích ve veřejném prostoru ve spojení s nenávistnými projevy či násilím. V některých evropských státech dokonce vrcholní političtí představitelé využívají v kampaních rétoriku zaměřenou proti těmto menšinám. Evropská unie mezitím podniká řadu aktivit směřujících k rozšíření právní a sociální ochrany LGBTI osob, přičemž úzce spolupracuje nejen s členskými zeměmi, ale i s podniky či platformami sociálních médií.
Do jaké míry je evropská společnost tolerantní k LGBTI menšinám? Jak se v zemích Evropské unie projevují rozdíly v jejich legislativě týkající se LGBTI komunity a práv jejích příslušníků? Kam vlastně v otázce hájení rovnoprávnosti sahají pravomoci EU a co už si upravují samostatně členské země? Co můžou a měly by instituce EU učinit proti narůstajícím projevům nenávisti vůči LGBT osobám v některých státech EU? Jaké jsou aktivity EU v této oblasti a jaká je jejich efektivita? Je informovanost občanů o této problematice dostatečná? Jak si stojí LGBTI komunita v obhajobě svých práv v České republice a v jakých oblastech může být diskriminace nejcitelnější? A kam se může situace posunout v nastávajících letech?

Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Prague Pride.

Karolína Fourová, bloggerka, novinářka a odbornice na výživu a kvalitu potravin; Marian Jurečka, poslanec PS PČR a bývalý ministr zemědělství, KDU-ČSL a Veronika Vrecionová, poslankyně Evropského parlamentu, ODS, ECR diskutují na téma udržitelného zemědělství a potravinové soběstačnosti v Evropě. Moderátorem debaty je Ondřej Houska z Hospodářských novin. Obrazový záznam vysílání najdete pod tímto odkazem.

Udržitelné a ekologičtější fungování evropské ekonomiky je jedním z dlouhodobých cílů, ke kterým se evropské státy a EU jako celek snaží mířit. Evropská komise proto zveřejnila důležitou část Zelené dohody pro Evropu, která se věnuje zemědělské a potravinové strategii. Takzvaná „Farm to Fork Strategy“, nebo-li strategie „Z farmy na vidličku", má za cíl vytvořit zdravý, férový a ekologický potravinový systém, který má zajistit Evropanům zdravé, cenově dostupné a udržitelně vyráběné potraviny. Ambiciózní strategie cílí na transformaci evropského zemědělství, které má být šetrnější k životnímu prostředí a ve kterém se rapidně sníží používání pesticidů a hnojiv. Dle plánu by rovněž mělo být do roku 2030 až 25 % zemědělské půdy v EU ekologicky obhospodařováno a mělo by být na polovinu sníženo užívání antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata, kvůli kterým dle odhadů zemře až 33 000 obyvatel EU ročně. Zároveň je cílem tohoto plánu posílit potravinovou soběstačnost Evropské unie jako celku a v rámci dosažení těchto cílů by měli hrát důležitou roli lokální farmáři a menší výrobci a rovněž užší spolupráce evropských států při produkci a distribuci potravin. To je však v rozporu s vyjádřeními a plány některých českých politiků o tom, že Česká republika by si měla produkovat většinu potravin sama. Zároveň může případná transformace českého zemědělství do udržitelnější a ekologičtější podoby narazit na řadu překážek.
Jsou návrhy Evropské komise na dosažení udržitelnějšího a ekologičtějšího zemědělství do roku 2030 proveditelné? Jaké jsou největší překážky pro Českou republiku k dosažení cílů této strategie? Jaká je současná situace s používáním pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství a u nás? Jak může tato strategie ovlivnit tvář českého zemědělství, malé farmáře a velké zemědělské podniky v ČR? Jak vypadá ekologičtější zemědělství a jaké má výhody a úskalí? Změní Farm to Fork Strategy debatu o ekologizaci zemědělství v České republice? Jak by se u nás mohl v rámci evropské strategie proměnit trh s potravinami, a znamenaly by plány Evropské komise zdražování některých potravin? Je zvyšování potravinové soběstačnosti samotné ČR vůbec reálné a jak by měla vypadat spolupráce evropských států vedoucí ke zvýšení soběstačnosti Evropské unie?

Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM. Mediálním partnerem byly Hospodářské noviny.

Tomáš Petříček, ministr zahraničí České republiky, MZV ČR; Soňa Dorňáková-Stamu, publicistka a překladatelka žijící v Řecku a Jan Papež, místopředseda pro vnější vztahy, Asociace cestovních kanceláří ČR diskutují na téma opětovného otevírání hranic v Schengenu. Moderátorem debaty je ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic. Záznam vysílání najdete pod tímto odkazem.

Vlády zemí Evropské unie se s lepšící se epidemiologickou situací postupně a do velké míry nekoordinovaně uchylují k uvolňování restriktivních opatření, která zaváděly ve snaze zabránit šíření nového koronaviru, a to včetně omezení volného pohybu osob. Hranice mezi některými státy se tak postupně otevírají a situace na nich se alespoň částečně a velmi pozvolna přibližuje stavu před začátkem krize. Je však zjevné, že situace může mezi jednotlivými evropskými státy vypadat jinak a omezení nás budou ještě nějakou dobu provázet. Evropská komise se snaží vyzývat jednotlivé vlády ke koordinovanému řešení a zmírňování omezení, je však velice komplikované najít shodu mezi jednotlivými vládami. Česká republika, která je v tomto ohledu spíše zdrženlivá, jedná o možnosti otevření hranic se svými sousedy, zejména se Slovenskem a Rakouskem, a řeší se také například vytvoření koridoru do Chorvatska. Důležité je však také to, jaký postoj vůči našim občanům zaujmou evropské státy na svých hranicích. Zatímco německý ministr zahraničí zastává myšlenku "Evropy bez hranic", mnohé země EU se stále obávají druhé vlny pandemie koronaviru. Na uvolnění opatření přitom nečekají jenom rozdělené rodiny, ale i podnikatelé a firmy, které po měsících bezprecedentních vládních opatření sčítají značné ekonomické ztráty. Je tedy zřejmé, že v následujících týdnech čeká naši vládu a další evropské státy složité rozhodování a intenzivní vyjednávání o tom, jak k omezování volného pohybu, které dopadá na naše životy i evropskou ekonomiku, nadále přistupovat.

Jaké důsledky má uzavření hranic pro českou ekonomiku a jak situaci vnímá většina veřejnosti? Kterých skupin obyvatel a jakých odvětví hospodářství se omezení volného pohybu dotklo nejvíce a co bude potřeba k úspěšnému zotavení daných sektorů naší ekonomiky? Odrazí se omezení na evropských hranicích na cenách zboží a služeb? Jaký dopad májí tato omezení na nabídku a cenu zájezdů a jak ovlivní letní turistickou sezónu u nás a v Evropě? Kolik turistů ze zahraničí můžeme v Česku očekávat a jak budou vypadat naše letní dovolené? Budou omezení v jednotlivých státech nadále odlišná a jak bude vypadat situace v turistických destinacích, kam každoročně mířilo nejvíce Čechů? Jak vypadají jednání o otevírání hranic a jaká je vlastně česká pozice? Jaké jsou největší překážky dosažení společného přístupu jednotlivých států a kdy vlastně můžeme reálně očekávat celkové otevření hranic v Evropě?

Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Europe Direct ČR a Eurocentrem Praha. Mediálním partnerem byly Hospodářské noviny.

Dana Balcarová, předsedkyně Výboru pro životní prostředí a poslankyně PS PČR, Piráti; Filip Dvořák, člen představenstva a předseda Sekce hospodářské́ politiky Hospodářské komory ČR; a Martin Sedlák, programový ředitel, Svazu moderní energetiky diskutují na téma "Zelený restart ekonomiky a obnova po současné pandemii". Moderátorkou debaty je Kateřina Etrychová. Záznam vysílání najdete pod tímto odkazem.

Jak znovu nastartovat evropskou ekonomiku a pomoci jednotlivým státům? To je krom bádání nad koronavirovou vakcínou asi nejpalčivější otázka dneška. Aktuální situací spojenou s pandemií koronaviru jsou postižena všechna odvětví hospodářství od průmyslu přes cestovní ruch. Evropská komise a členské státy, včetně České republiky, hledají způsoby, jak ekonomice co nejlépe pomoci. Evropská komise ještě před aktuální krizí představila ambiciózní růstovou strategii – Zelenou dohodu pro Evropu, která má pomoci řešit dlouhodobé a zásadní klimatické, ale i ekonomické výzvy a dovést Evropu ke klimatické neutralitě a větší energetické soběstačnosti. Řešení klimatické změny a jejích dopadů, kterými jsou například rekordní sucho, nadále zůstává jedním z nejdůležitějších cílů Evropské unie. Stojíme tak v situaci, kdy čelíme dopadům klimatické změny, ale i koronavirové pandemii zároveň. K efektivní cestě z krize bude potřeba takzvaný zelený restart ekonomiky. Ten by měl pomoci obnovit evropskou ekonomiku po současné krizi a zároveň měnit podobu průmyslu, energetiky a celého evropského hospodářství s ohledem na aktuální, ale i dlouhodobé výzvy. Některé státy se však již dnes ozývají s tím, že bychom měli řešit především ty nejakutnější problémy a upozaďují řešení klimatických otázek. Je proto nutné najít na evropské úrovni společné řešení situace a způsob jak nejlépe využít prostředky k řešení všech aktuálních výzev.
Jak vypadají plány na obnovu evropské ekonomiky a jak se dotknou České republiky a našeho průmyslu? Kde mají evropské peníze z právě projednávaného evropského rozpočtu na další období pomáhat nejvíce a v jakých oblastech mohou prostředky naopak chybět? Je vůbec možné nastartovat evropskou ekonomiku a zároveň úspěšně čelit klimatické změně? Jsou plány Evropské unie k ochraně klimatu dosažitelné? Jak snahy k řešení dopadů klimatické změny ovlivní náš průmysl a energetiku? Jaká jsou největší úskalí zeleného restartu pro českou ekonomiku, a jakým odvětvím mohou koordinované evropské snahy nejvíce pomoci? Může být zelený restart příležitostí pro náš průmysl. A jak se promění naše energetika v následujících letech?

Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Europe Direct ČR. Mediálním partnerem byly Hospodářské noviny..

Zlata Holušová, ředitelka festivalu Colours of Ostrava a Karel Barták, bývalý koordinátor programu Kreativní Evropa a vedoucí oddělení na Generálním ředitelství Evropské komise pro vzdělávání a kulturu; a výzkumný spolupracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM diskutují na téma "Česká a evropská kultura v "karanténě". Moderátorkou debaty je Tereza Willoughby, vedoucí kulturní redakce České televize. Záznam vysílání najdete pod tímto odkazem.

Ve snaze předejít rychlému šíření koronaviru byly vlády členských států Evropské unie nuceny přijmout řadu opatření, která v mnohých ohledech omezila životy občanů, celou ekonomiku a řadu dalších oblastí. Právě kultura je jednou z oblastí, které současná opatření ovlivňují nejvýrazněji. Zákaz kulturních akcí znamenal náhlou ztrátu velké části nebo veškerých příjmů umělců i široké skupiny pořadatelů akcí, provozovatelů kulturních zařízení a jejich zaměstnanců. Hudebníci a další vystupující byli nuceni zrušit koncerty na několik dalších měsíců, hudební a filmové festivaly se přesouvají na začátek podzimu, nebo se nebudou konat vůbec. Někteří umělci sice svá představení vysílají online za dobrovolný příspěvek, ale na takovou finanční podporu diváků nedosáhne mnoho jiných profesí z kulturního sektoru, jakými jsou organizátoři akcí, osvětlovači, zvukaři, stavbaři, prodejci lístků a mnozí další. Pozastavilo se také natáčení filmů a seriálů. Zasažen je i knižní trh, kde byly vzhledem k opatřením zrušeny knižní festivaly, ohrožena je však i běžná činnost nakladatelství, knihkupců a autorů. V rozplánovaném rozpočtu ministerstva kultury se budou jen těžko hledat rezervy na krytí výpadku vstupného v soukromých institucích, ale i státních příspěvkových organizacích jako je Národní galerie nebo Národní muzeum. Ministři kultury v rámci EU žádají navýšení financování programu Kreativní Evropa, který se zabývá podporou oblasti kultury v členských státech, ale i tak je jasné, že kulturu u nás i jinde v Evropě čekají těžké časy.
Do jaké míry a jak rychle se kulturní sektor vzchopí po rozvolnění opatření v České republice a jinde v Evropě? Která odvětví jsou nejvíc zasažena a jak by se jim dalo pomoci? Co česká vláda podniká pro zmírnění dopadů restriktivních opatření na oblast kultury a může se inspirovat v zahraničí? Jaké kompetence a prostředky má Evropská unie v oblasti kultury a jak se snaží v současné situaci členským státům pomoci? Je dosud nabízená pomoc dostačující a kde hledat podporu pro kulturu, když pomoc potřebuje celá ekonomika? Jak dosavadní postup vlády vnímají lidé v daném sektoru? Co mohou běžní občané udělat pro podporu kulturního sektoru? Jaká opatření přijímají ostatní členské státy Evropské unie, a můžeme se jimi inspirovat?

Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Europe Direct Česká republika, Eurocentrem Praha, programem Kreativní Evropa a GoOut.