
Debaty Café Evropa
Debaty Café Evropa
All episodes
Best episodes
Top 10 Debaty Café Evropa Episodes
Best episodes ranked by Goodpods Users most listened
EU a LGBTI - co dělají evropské instituce v oblasti práv a ochrany sexuálních menšin? (3. srpna 2020)
Debaty Café Evropa
08/10/20 • 56 min
Radka Maxová, poslankyně Evropského parlamentu (ANO, Renew Europe), Irena Moozová, ředitelka pro rovné příležitosti a občanství EU, Generální ředitelství spravedlnost a spotřebitele (DG JUST), Evropská komise a Czeslaw Walek, předseda Prague Pride a šéf iniciativy Jsme fér, lidskoprávní aktivista diskutují na téma ochrany práv sexuálních menšin v Evropské unii. Moderátorem debaty je Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Obrazový záznam vysílání najdete pod tímto odkazem.
I když se většina Evropanů (76 %) v průzkumech vyslovuje pozitivně ve prospěch podpory rovnosti a práv LGBTI osob, v každodenním životě se příslušníci sexuálních menšin stále setkávají s diskriminací. S tou se setkávají v práci (a při jejím hledání), ve škole, v oblasti poskytování zdravotní péče, ale i v běžných situacích ve veřejném prostoru ve spojení s nenávistnými projevy či násilím. V některých evropských státech dokonce vrcholní političtí představitelé využívají v kampaních rétoriku zaměřenou proti těmto menšinám. Evropská unie mezitím podniká řadu aktivit směřujících k rozšíření právní a sociální ochrany LGBTI osob, přičemž úzce spolupracuje nejen s členskými zeměmi, ale i s podniky či platformami sociálních médií.
Do jaké míry je evropská společnost tolerantní k LGBTI menšinám? Jak se v zemích Evropské unie projevují rozdíly v jejich legislativě týkající se LGBTI komunity a práv jejích příslušníků? Kam vlastně v otázce hájení rovnoprávnosti sahají pravomoci EU a co už si upravují samostatně členské země? Co můžou a měly by instituce EU učinit proti narůstajícím projevům nenávisti vůči LGBT osobám v některých státech EU? Jaké jsou aktivity EU v této oblasti a jaká je jejich efektivita? Je informovanost občanů o této problematice dostatečná? Jak si stojí LGBTI komunita v obhajobě svých práv v České republice a v jakých oblastech může být diskriminace nejcitelnější? A kam se může situace posunout v nastávajících letech?
Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Prague Pride.
08/10/20 • 56 min
Udržitelné zemědělství a potravinová soběstačnost – jak by měl vypadat potravinový systém v Evropě? (30. června 2020)
Debaty Café Evropa
07/01/20 • 81 min
Karolína Fourová, bloggerka, novinářka a odbornice na výživu a kvalitu potravin; Marian Jurečka, poslanec PS PČR a bývalý ministr zemědělství, KDU-ČSL a Veronika Vrecionová, poslankyně Evropského parlamentu, ODS, ECR diskutují na téma udržitelného zemědělství a potravinové soběstačnosti v Evropě. Moderátorem debaty je Ondřej Houska z Hospodářských novin. Obrazový záznam vysílání najdete pod tímto odkazem.
Udržitelné a ekologičtější fungování evropské ekonomiky je jedním z dlouhodobých cílů, ke kterým se evropské státy a EU jako celek snaží mířit. Evropská komise proto zveřejnila důležitou část Zelené dohody pro Evropu, která se věnuje zemědělské a potravinové strategii. Takzvaná „Farm to Fork Strategy“, nebo-li strategie „Z farmy na vidličku", má za cíl vytvořit zdravý, férový a ekologický potravinový systém, který má zajistit Evropanům zdravé, cenově dostupné a udržitelně vyráběné potraviny. Ambiciózní strategie cílí na transformaci evropského zemědělství, které má být šetrnější k životnímu prostředí a ve kterém se rapidně sníží používání pesticidů a hnojiv. Dle plánu by rovněž mělo být do roku 2030 až 25 % zemědělské půdy v EU ekologicky obhospodařováno a mělo by být na polovinu sníženo užívání antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata, kvůli kterým dle odhadů zemře až 33 000 obyvatel EU ročně. Zároveň je cílem tohoto plánu posílit potravinovou soběstačnost Evropské unie jako celku a v rámci dosažení těchto cílů by měli hrát důležitou roli lokální farmáři a menší výrobci a rovněž užší spolupráce evropských států při produkci a distribuci potravin. To je však v rozporu s vyjádřeními a plány některých českých politiků o tom, že Česká republika by si měla produkovat většinu potravin sama. Zároveň může případná transformace českého zemědělství do udržitelnější a ekologičtější podoby narazit na řadu překážek.
Jsou návrhy Evropské komise na dosažení udržitelnějšího a ekologičtějšího zemědělství do roku 2030 proveditelné? Jaké jsou největší překážky pro Českou republiku k dosažení cílů této strategie? Jaká je současná situace s používáním pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství a u nás? Jak může tato strategie ovlivnit tvář českého zemědělství, malé farmáře a velké zemědělské podniky v ČR? Jak vypadá ekologičtější zemědělství a jaké má výhody a úskalí? Změní Farm to Fork Strategy debatu o ekologizaci zemědělství v České republice? Jak by se u nás mohl v rámci evropské strategie proměnit trh s potravinami, a znamenaly by plány Evropské komise zdražování některých potravin? Je zvyšování potravinové soběstačnosti samotné ČR vůbec reálné a jak by měla vypadat spolupráce evropských států vedoucí ke zvýšení soběstačnosti Evropské unie?
Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM. Mediálním partnerem byly Hospodářské noviny.
07/01/20 • 81 min
Otevírání hranic - kdy budeme moci opět volně cestovat v Schengenu? (8. června 2020)
Debaty Café Evropa
06/09/20 • 77 min
Tomáš Petříček, ministr zahraničí České republiky, MZV ČR; Soňa Dorňáková-Stamu, publicistka a překladatelka žijící v Řecku a Jan Papež, místopředseda pro vnější vztahy, Asociace cestovních kanceláří ČR diskutují na téma opětovného otevírání hranic v Schengenu. Moderátorem debaty je ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic. Záznam vysílání najdete pod tímto odkazem.
Vlády zemí Evropské unie se s lepšící se epidemiologickou situací postupně a do velké míry nekoordinovaně uchylují k uvolňování restriktivních opatření, která zaváděly ve snaze zabránit šíření nového koronaviru, a to včetně omezení volného pohybu osob. Hranice mezi některými státy se tak postupně otevírají a situace na nich se alespoň částečně a velmi pozvolna přibližuje stavu před začátkem krize. Je však zjevné, že situace může mezi jednotlivými evropskými státy vypadat jinak a omezení nás budou ještě nějakou dobu provázet. Evropská komise se snaží vyzývat jednotlivé vlády ke koordinovanému řešení a zmírňování omezení, je však velice komplikované najít shodu mezi jednotlivými vládami. Česká republika, která je v tomto ohledu spíše zdrženlivá, jedná o možnosti otevření hranic se svými sousedy, zejména se Slovenskem a Rakouskem, a řeší se také například vytvoření koridoru do Chorvatska. Důležité je však také to, jaký postoj vůči našim občanům zaujmou evropské státy na svých hranicích. Zatímco německý ministr zahraničí zastává myšlenku "Evropy bez hranic", mnohé země EU se stále obávají druhé vlny pandemie koronaviru. Na uvolnění opatření přitom nečekají jenom rozdělené rodiny, ale i podnikatelé a firmy, které po měsících bezprecedentních vládních opatření sčítají značné ekonomické ztráty. Je tedy zřejmé, že v následujících týdnech čeká naši vládu a další evropské státy složité rozhodování a intenzivní vyjednávání o tom, jak k omezování volného pohybu, které dopadá na naše životy i evropskou ekonomiku, nadále přistupovat.
Jaké důsledky má uzavření hranic pro českou ekonomiku a jak situaci vnímá většina veřejnosti? Kterých skupin obyvatel a jakých odvětví hospodářství se omezení volného pohybu dotklo nejvíce a co bude potřeba k úspěšnému zotavení daných sektorů naší ekonomiky? Odrazí se omezení na evropských hranicích na cenách zboží a služeb? Jaký dopad májí tato omezení na nabídku a cenu zájezdů a jak ovlivní letní turistickou sezónu u nás a v Evropě? Kolik turistů ze zahraničí můžeme v Česku očekávat a jak budou vypadat naše letní dovolené? Budou omezení v jednotlivých státech nadále odlišná a jak bude vypadat situace v turistických destinacích, kam každoročně mířilo nejvíce Čechů? Jak vypadají jednání o otevírání hranic a jaká je vlastně česká pozice? Jaké jsou největší překážky dosažení společného přístupu jednotlivých států a kdy vlastně můžeme reálně očekávat celkové otevření hranic v Evropě?
Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Europe Direct ČR a Eurocentrem Praha. Mediálním partnerem byly Hospodářské noviny.
06/09/20 • 77 min
Zelený restart ekonomiky a obnova po současné pandemii – jak se vypořádat s akutními, ale i dlouhodobými výzvami? (1. červen 2020)
Debaty Café Evropa
06/02/20 • 89 min
Dana Balcarová, předsedkyně Výboru pro životní prostředí a poslankyně PS PČR, Piráti; Filip Dvořák, člen představenstva a předseda Sekce hospodářské́ politiky Hospodářské komory ČR; a Martin Sedlák, programový ředitel, Svazu moderní energetiky diskutují na téma "Zelený restart ekonomiky a obnova po současné pandemii". Moderátorkou debaty je Kateřina Etrychová. Záznam vysílání najdete pod tímto odkazem.
Jak znovu nastartovat evropskou ekonomiku a pomoci jednotlivým státům? To je krom bádání nad koronavirovou vakcínou asi nejpalčivější otázka dneška. Aktuální situací spojenou s pandemií koronaviru jsou postižena všechna odvětví hospodářství od průmyslu přes cestovní ruch. Evropská komise a členské státy, včetně České republiky, hledají způsoby, jak ekonomice co nejlépe pomoci. Evropská komise ještě před aktuální krizí představila ambiciózní růstovou strategii – Zelenou dohodu pro Evropu, která má pomoci řešit dlouhodobé a zásadní klimatické, ale i ekonomické výzvy a dovést Evropu ke klimatické neutralitě a větší energetické soběstačnosti. Řešení klimatické změny a jejích dopadů, kterými jsou například rekordní sucho, nadále zůstává jedním z nejdůležitějších cílů Evropské unie. Stojíme tak v situaci, kdy čelíme dopadům klimatické změny, ale i koronavirové pandemii zároveň. K efektivní cestě z krize bude potřeba takzvaný zelený restart ekonomiky. Ten by měl pomoci obnovit evropskou ekonomiku po současné krizi a zároveň měnit podobu průmyslu, energetiky a celého evropského hospodářství s ohledem na aktuální, ale i dlouhodobé výzvy. Některé státy se však již dnes ozývají s tím, že bychom měli řešit především ty nejakutnější problémy a upozaďují řešení klimatických otázek. Je proto nutné najít na evropské úrovni společné řešení situace a způsob jak nejlépe využít prostředky k řešení všech aktuálních výzev.
Jak vypadají plány na obnovu evropské ekonomiky a jak se dotknou České republiky a našeho průmyslu? Kde mají evropské peníze z právě projednávaného evropského rozpočtu na další období pomáhat nejvíce a v jakých oblastech mohou prostředky naopak chybět? Je vůbec možné nastartovat evropskou ekonomiku a zároveň úspěšně čelit klimatické změně? Jsou plány Evropské unie k ochraně klimatu dosažitelné? Jak snahy k řešení dopadů klimatické změny ovlivní náš průmysl a energetiku? Jaká jsou největší úskalí zeleného restartu pro českou ekonomiku, a jakým odvětvím mohou koordinované evropské snahy nejvíce pomoci? Může být zelený restart příležitostí pro náš průmysl. A jak se promění naše energetika v následujících letech?
Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Europe Direct ČR. Mediálním partnerem byly Hospodářské noviny..
06/02/20 • 89 min
Česká a evropská kultura v "karanténě" - jak se s dopady pandemie vypořádává kulturní sféra v Evropě? (21. květen 2020)
Debaty Café Evropa
05/21/20 • 89 min
Zlata Holušová, ředitelka festivalu Colours of Ostrava a Karel Barták, bývalý koordinátor programu Kreativní Evropa a vedoucí oddělení na Generálním ředitelství Evropské komise pro vzdělávání a kulturu; a výzkumný spolupracovník Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM diskutují na téma "Česká a evropská kultura v "karanténě". Moderátorkou debaty je Tereza Willoughby, vedoucí kulturní redakce České televize. Záznam vysílání najdete pod tímto odkazem.
Ve snaze předejít rychlému šíření koronaviru byly vlády členských států Evropské unie nuceny přijmout řadu opatření, která v mnohých ohledech omezila životy občanů, celou ekonomiku a řadu dalších oblastí. Právě kultura je jednou z oblastí, které současná opatření ovlivňují nejvýrazněji. Zákaz kulturních akcí znamenal náhlou ztrátu velké části nebo veškerých příjmů umělců i široké skupiny pořadatelů akcí, provozovatelů kulturních zařízení a jejich zaměstnanců. Hudebníci a další vystupující byli nuceni zrušit koncerty na několik dalších měsíců, hudební a filmové festivaly se přesouvají na začátek podzimu, nebo se nebudou konat vůbec. Někteří umělci sice svá představení vysílají online za dobrovolný příspěvek, ale na takovou finanční podporu diváků nedosáhne mnoho jiných profesí z kulturního sektoru, jakými jsou organizátoři akcí, osvětlovači, zvukaři, stavbaři, prodejci lístků a mnozí další. Pozastavilo se také natáčení filmů a seriálů. Zasažen je i knižní trh, kde byly vzhledem k opatřením zrušeny knižní festivaly, ohrožena je však i běžná činnost nakladatelství, knihkupců a autorů. V rozplánovaném rozpočtu ministerstva kultury se budou jen těžko hledat rezervy na krytí výpadku vstupného v soukromých institucích, ale i státních příspěvkových organizacích jako je Národní galerie nebo Národní muzeum. Ministři kultury v rámci EU žádají navýšení financování programu Kreativní Evropa, který se zabývá podporou oblasti kultury v členských státech, ale i tak je jasné, že kulturu u nás i jinde v Evropě čekají těžké časy.
Do jaké míry a jak rychle se kulturní sektor vzchopí po rozvolnění opatření v České republice a jinde v Evropě? Která odvětví jsou nejvíc zasažena a jak by se jim dalo pomoci? Co česká vláda podniká pro zmírnění dopadů restriktivních opatření na oblast kultury a může se inspirovat v zahraničí? Jaké kompetence a prostředky má Evropská unie v oblasti kultury a jak se snaží v současné situaci členským státům pomoci? Je dosud nabízená pomoc dostačující a kde hledat podporu pro kulturu, když pomoc potřebuje celá ekonomika? Jak dosavadní postup vlády vnímají lidé v daném sektoru? Co mohou běžní občané udělat pro podporu kulturního sektoru? Jaká opatření přijímají ostatní členské státy Evropské unie, a můžeme se jimi inspirovat?
Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Europe Direct Česká republika, Eurocentrem Praha, programem Kreativní Evropa a GoOut.
05/21/20 • 89 min
Česká věda v boji s koronavirem – jak funguje její financování a jak vypadá pomoc ze strany EU? (13. května 2020)
Debaty Café Evropa
05/13/20 • 85 min
Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd České republiky a Jan Konvalinka, prorektor pro vědeckou činnost, Univerzity Karlovy a koordinátor akademického výzkumu koronaviru v ČR debatují na téma Česká věda v boji s koronavirem. Moderátorem debaty je Vojtěch Koval z Českého rozhlasu. Video z debaty je k dispozici zde.
Debatu Café Evropa organizovala Evropská komise v ČR a EUROPEUM Institute for European Policy tentokrát ve spolupráci s Europe Direct Česká republika a Eurocentrem Praha.
Česká republika a celá Evropa se ocitla v uplynulých týdnech a měsících v nelehké situaci, kdy musí čelit pandemii koronaviru. Byli jsme svědky různých přístupů ke zmírnění jejích dopadů, některé vlády zvolily cestu razantních opatření. Již od počátku problému se však do jeho řešení zapojovala i Evropská komise, která se snažila pomoci v rámci svých omezených pravomocí v oblasti ochrany veřejného zdraví, ale třeba i snahou zabezpečit plynulé přeshraniční zásobování našich obchodů. Jedním z hlavních příspěvků byla značná finanční pomoc a koordinace snah o nákup zdravotnických a ochranných prostředků. V České republice jsme také byli svědky různých iniciativ z řad české vědecké komunity, která pro boj s koronavirem nabídla konkrétní pomoc. Řada z těchto pracovišť funguje za přispění Evropské unie. Investice do vědy jsou však zásadně důležité nejen pro řešení krizových situací, jako je tato, ale také z dlouhodobého hlediska. Finance z evropských fondů totiž zásadně přispívají k rozvoji české vědecké komunity, zabezpečení vhodných podmínek a potřebných prostředků pro výzkum či k výchově a podpoře nové generace vědců.
Jak funguje financování české vědy z prostředků Evropské unie a mění se nějak v současné situaci? Do jaké míry se do financování našeho výzkumu zapojuje stát? Jak konkrétně Evropská unie pomáhá rozvíjet českou vědu a čím může v současné krizi zdravotnictví a vědě pomáhat? Umíme v této oblasti vůbec efektivně použít evropské fondy? A jak by česká věda vypadala bez podpory z evropských fondů? Jak na naši vědu a odborníky nahlížejí jinde v Evropě a ve světě? S jakými problémy a překážkami se česká vědecká komunita potýká? Je administrativní zátěž, spojená s žádostmi o financování, přiměřená? Jak konkrétně čeští vědci prozatím přispěli do světových snah v boji proti koronaviru a kde můžeme v boji se současnou krizí pomoci nejvíce?
05/13/20 • 85 min
Ekonomická obnova po koronaviru – jak může pomoci EU? (7. května 2020)
Debaty Café Evropa
05/07/20 • 87 min
Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity v Brně; Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu, TOP 09 a EPP; a Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR diskutují na téma Ekonomická obnova po koronaviru. Moderátorem debaty je Ondřej Houska z Hospodářských novin. Video z debaty najdete zde.
Současná pandemie koronaviru a její následky zasáhly celý svět a není jasné, jak dlouho ještě krize potrvá. Vedle bezprostředního ohrožení životů a zdraví obyvatel, které si vyžádalo mnohdy bezprecedentní kroky jednotlivých vlád, bude mít současná krize také zásadní dlouhodobé hospodářské a finanční dopady. Mezi ně patří především negativní vliv pandemie a některých opatření na evropskou, ale i světovou ekonomiku. V současnosti již jednotlivé země a Evropská unie podnikají kroky, jež by měly tyto nepříznivé dopady, které se přímo dotýkají také životů běžných obyvatel, zmírnit. Členské státy, včetně České republiky, a jednotlivé firmy a jednotlivci budou muset vynaložit velké úsilí, aby se jim podařilo ekonomiku po skončení krize opět nastartovat a vrátit do stavu před koronavirovou pandemií.
Které státy jsou nejvíce postiženy ekonomickými následky pandemie a do jaké míry krize dopadá na českou ekonomiku? Jaká odvětví zasáhla krize nejvíce a jakým způsobem se dotkne našich životů? Jaké kroky již Evropská unie učinila v podpoře jednotlivých států a co dalšího by bylo potřeba na evropské úrovni dělat k řešení negativních dopadů? Jak mohou státy spolupracovat na ekonomické obnově po koronaviru? Máme očekávat, že se státy v řešení krize více semknou, nebo budou řešit dopady koronaviru spíše nekoordinovaně? Měla by Česká republika výhodnější pozici a lepší možnosti k obnově své ekonomiky, kdyby byla součástí eurozóny? Jak současná krize může u nás ovlivnit diskuzi o euru? Před jakými scénáři vývoje naše hospodářství nyní stojí? A jak dlouho se může naše ekonomika ze současné krize vzpamatovávat a co je nutné udělat k jejímu znovunastartování?
Debatu Café Evropa pořádá Evropská komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a EUROPEUM Institute for European Policy s mediálním partnerstvím Hospodářských novin.
05/07/20 • 87 min
Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise; Marcel Kolaja, místopředseda Evropského parlamentu, Piráti, Zelení/ESA; a Luboš Palata, EU editor, Deník.cz disutují na téma Demokracie a hodnoty v čase koronaviru. Moderátorkou debaty je Kateřina Etrychová.
Současná pandemie koronaviru a výjimečná opatření ke zmírnění jejích dopadů zaskočily celou Evropu. Krizová situace výrazně ovlivnila životy občanů, firem, ale i chod všech států EU a vyžádala si mnoho zásadních kroků jak ze strany jednotlivých vlád, tak i institucí Evropské unie. V řadě evropských států je vyhlášen mnohdy bezprecedentní krizový stav, který umožňuje vládám rychleji jednat a snáze zavádět řadu opatření ve snaze zmírnit dopady pandemie. Některá tato opatření však zásadně ovlivňují životy obyvatel, negativně dopadají na ekonomiku a omezují občanské svobody, demokratické principy a další hodnoty v jednotlivých státech Evropské unie. Mezi tato opatření patří například omezení volného pohybu osob, uzavření hranic, ale třeba i zjednodušení legislativního procesu, které dává prostor ke zneužití moci a zavádění pravidel, která nemusí nutně sloužit k ochraně obyvatel před následky pandemie.
Jaká opatření jsou klíčová pro zvládnutí krize? Do jaké míry je nutné zavádět opatření, která zásadně omezují životy a svobody občanů anebo principy demokratického fungování států? Dostávají se snahou některých vlád bojovat proti dopadům pandemie do ohrožení společné hodnoty Evropské unie? Do jaké míry je možné zneužít krizový stav k omezení demokracie? Kde je situace s omezováním svobod a demokracie nejhorší a jak se může stav vyvíjet? Jakým způsobem může EU ovlivnit vývoj demokracie v jednotlivých členských státech? Jak krize ovlivnila principy fungování právního státu v zemích střední Evropy a může být dodržování těchto principů podmínkou pro čerpání evropských peněz?
04/29/20 • 91 min
Západní Balkán a EU - jaká je budoucnost rozšiřování Evropské unie? (21. duben 2020)
Debaty Café Evropa
04/22/20 • 98 min
Vladimír Bilčík, poslanec Evropského parlamentu a člen předsednictva SPOLU; Janina Hřebíčková, zvláštní zmocněnkyně pro západní Balkán, MZV ČR a Tomáš Dopita, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů diskutovali na téma Západní Balkán a EU.
Státy západního Balkánu patří dlouhodobě k nejchudším v Evropě. Potřebný ekonomický růst je silně spjat s vidinou členství v Evropské unii, o které usilují všechny státy regionu, ať již z pozice kandidátských zemí, či z pozice těch, s nimiž již byla zahájena přístupová jednání. Začlenění do evropských struktur, které je pro státy a jejich ekonomiky a občany důležité, je ovšem dlouholetý proces a naráží jak na nedostatečnou aktivitu v oblasti reforem ze strany zemí západního Balkánu, tak i na rozepře mezi členskými státy EU. V reakci na říjnové rozhodnutí Evropské rady neotevřít přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií došlo ke změnám v samotné struktuře přístupového procesu, po kterém volaly některé členské státy EU v čele s Francií. V návaznosti na vytvoření nové metodologie přístupového procesu byly nakonec rozhovory s oběma zeměmi v březnu zahájeny. Dlouhodobě však podobná nerozhodnost ze strany EU způsobuje v zemích západního Balkánu značné rozčarování a vytváří tak prostor pro posilování vlivu mocností s velkým zájmem v regionu, konkrétně Ruska, Číny či Turecka.
Dá se v dohledné době očekávat začlenění některých balkánských států do Evropské unie? Jaké jsou největší překážky bránící vstupu daných zemí? Jaký vliv může mít na průběh přístupových rozhovoru nově schválená metodologie? Jaký průběh přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií můžeme čekat? Může současná krize spojena s koronavirovou pandemií výrazně ovlivnit budoucí směřování států Západního Balkánu a jak moc je důležitá angažovanost EU při pomoci s následky pandemie v regionu? Jaký vliv má na vstup balkánských zemí do EU aktuální chorvatské předsednictví v Radě EU? Je pro Evropskou unii výhodné urychlit proces integrace? Jaký postoj má k rozšiřování EU Česká republika a měla by mít v procesu rozšiřování výraznější roli? A jaké nástrahy může přinášet sílící vliv Ruska, Číny a Turecka na západním Balkánu?
04/22/20 • 98 min
09/14/20 • 88 min
Věra Jourová, místopředsedkyně pro hodnoty a transparentnost, Evropská komise, Michal Částek, ředitel odboru Záležitosti Evropské unie, Ministertvo financí ČR a Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu, (TOP 09, EPP - European People's Party) diskutují na téma podoby nového rozpočtu Evropské unie vzhledem k pandemii koronaviru Evropské unii. Moderátorem debaty je Ondřej Houska z Hospodářských novin. Obrazový záznam vysílání najdete pod tímto odkazem.
Lídři Evropské unie koncem července schválili podobu budoucího rozpočtu EU pro období 2021-2027 a také významný a intenzivně diskutovaný fond obnovy určený na obnovu evropských ekonomik zasažených pandemií koronaviru. V rámci něho by mělo být členským státům poskytnuto celkem 750 miliard eur, které si chce Evropská komise jménem celé EU poprvé v historii výhodně půjčit na finančních trzích. Důležitou změnou v původním návrhu Komise, přijatou během summitu nejvyšších představitelů členských států, byla výrazná změna v poměru půjček a nenávratných grantů, které budou ze záchranného balíku poskytnuty jednotlivým členským státům. Výška grantů byla snahou tzv. šetřivých zemí snížena z původně navrhovaných 500 miliard na 390 miliard eur. Na druhou stranu objem financí na půjčky se zvýšil z 250 na 360 miliard eur. Za účelem jejich splácení se diskutovalo i o dalších možnostech financování, jako je zavedení nových vlastních finančních zdrojů. Z dohody dále také vyplývá, že čerpání z fondu obnovy je podmíněno dodržováním zásad právního státu a snahou o splnění unijních klimatických cílů.
Jaké jsou priority budoucího rozpočtu EU a jak vypadá plán obnovy evropských ekonomik po koronavirové krizi? Z jakých peněz má být financován a jakou formou se finance budou rozdělovat?Jak probíhala jednání a co byly největší překážky k dosažení dohody? Jak se budou splácet půjčky? Jak se k rozpočtu staví jednotlivé členské státy? Za jakých podmínek a jaký finanční obnos může Česká republika z fondu obnovy získat? Jaký dopad bude mít čerpání z fondu obnovy na Českou republiku? Jak budou postihnuty státy neplnící své povinnosti spojené s čerpáním fondu obnovy?
Debatu Café Evropa pořádalo Zastoupení Evropské komise v ČR, Kancelář Evropského parlamentu a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, tentokrát ve spolupráci s Europe Direct Česká republika a Eurocentrum Praha. Mediálním partnerem jsou Hospodářské noviny.
09/14/20 • 88 min
Show more

Show more
FAQ
How many episodes does Debaty Café Evropa have?
Debaty Café Evropa currently has 75 episodes available.
What topics does Debaty Café Evropa cover?
The podcast is about News, Podcasts and Politics.
What is the most popular episode on Debaty Café Evropa?
The episode title 'EU a LGBTI - co dělají evropské instituce v oblasti práv a ochrany sexuálních menšin? (3. srpna 2020)' is the most popular.
What is the average episode length on Debaty Café Evropa?
The average episode length on Debaty Café Evropa is 86 minutes.
How often are episodes of Debaty Café Evropa released?
Episodes of Debaty Café Evropa are typically released every 11 days, 12 hours.
When was the first episode of Debaty Café Evropa?
The first episode of Debaty Café Evropa was released on Apr 8, 2020.
Show more FAQ

Show more FAQ
Comments
0.0
out of 5
Rating